V Lillehammeru byla olympiáda v devadesátým čtvrtým, ale žijou tím, jako kdyby to bylo vloni… Třeba na značkách „okresu“ na silnici, je to pořád (a i na značkách všech okresů v okolí). Po 30. letech! 😀 No ale taky jsem se tam stavil, když jsem jel okolo, vylezl na skokanskej můstek (teda dojel tam autem zvrchu, samozřejmě) a je to fakt impozantní. 

Jelikož se mi po delší době podařilo ze zaměstnavatele dostat pracovní smlouvu, mám už vyřízené i D-number (taková obdoba rodnýho čísla pro cizince), takže už můžu platit daně, žádat od účet v bance, o telefonní číslo (!!) 😀 mít zdravotní pojištění apod. Musel jsem až do 180 km vzdálenýho Hamaru, protože blíž bylo plno a dalo se sehnat termín až za měsíc! Ale jednání na finančáku (kterýho jsem se trochu bál) úplně v pohodě i bez čekání. 

V práci se to trochu ustálilo, chodím na 10 nebo na 12, podle ubytovaných lidí, prvně pár hodin uklízím pokoje a převlíkám postele a pak jsem většinou v kavárně nebo obsloužím v obchodě a uvařím nějaký to jídlo, když si někdo objedná. Lidí zatím moc není. Včera začly deckám prázdniny, tak měl přijít děsnej nával, už včera. Nic. Tak prej dneska. Dneska bylo tak mrtvo, že jsem místo vaření maloval pokoje a natíral okna! Tak nevím. 😀 No a mezi tím nějaký výlety, tak pár fotek z nich…